Můj advent
Advent je od pradávna dobou usebrání se a obrácení pozornosti do vlastního nitra. Čas, během kterého má člověk dojít klidu. U mě tomu tak nebylo vždy. O to více si vážím doby adventní nyní.
Během mé baletní kariéry byla doba adventu a následně vánočních svátků vrcholem divadelní sezóny, což znamenalo jedno z největších pracovních vytížení roku. Začátek prosince odstartovala většinou premiéra nového představení a poté se už střídalo jedno uvedení Louskáčka za druhým. Ve stejném duchu probíhaly i samotné Vánoce – o Štědrém dnu byla na programu místo slavnostní večeře psychická i fyzická příprava na náročný následující den v divadle. Občas byly Vánoce korunovány štědrovečerním odjezdem na pracovní umělecký zájezd do zahraničí.
Ve chvíli mého odchodu z prken, která znamenají svět, jsem učinila okamžité rozhodnutí. Odteď už chci strávit advent a Vánoce jinak. Provoz svého pohybového studia jsem ukončovala vždy kolem 15. prosince a nyní po skončení mého pravidelného působení ve studiu si advent doslova užívám.
Advent dnes prožívám.
Je pro mě darem
a možností načerpat inspiraci a energii pro rok následující.
Dovoluji si dělat NIC. Respektive dělat jen to, co mě těší. Dnes mi tolik nezáleží na tom, jestli budu mít napečeno
a kolik druhů cukroví zvládnu letos upéct, ani na tom, zda mám vyšperkovaný adventní věnec a pečlivě naklizeno. Neběhám po obchodech shánět vánoční dárky. Už žádné honění termínů na poslední chvíli, žádné uzávěrky. Ačkoli… ano, uzavírám se – sama do sebe.
Období adventu je pro mě totiž příležitostí k rekapitulaci uplynulého roku. Zastavuji se u hezkých okamžiků, ale i výzev, které celý rok přinesl. Mám čas podívat se na neúspěchy i zklamání s odstupem a nahlédnout na ně z různých úhlů. Zamyslet se, zda-li do mého života přinesly i něco cenného. Přijde mi důležité pozorovat, co se v nás a našich životech proměnilo, co odešlo, aniž bychom si toho všimli, a naopak, co nového do nich přišlo. Občas může stačit chvilka strávená se sebou samým a prostá otázka:
Kým jsem byl na počátku roku a kdo jsem teď?
Právě takové krátké zastavení se a rozjímání nabízí advent, doba nejdelší tmy a čekání na příchod Světla. Adventní rekapitulace a usebrání pak může o Vánocích završit prosté zašeptání: DĚKUJI.